Because we have had problems with spam bots, new persons wanting to edit have been temporarily suspended.

Fantomy/Rabbi Eleazar

Free texts and images.

Jump to: navigation, search

Sigurd Thor Fantomy
Rabbi Eleazar
written by František Dohnal
Dva stíny
Info Simple bw.png Fantomy: Information and licence SemiPD-icon.png



Rabbi Eleazar



Jak bludný Ahasver štván tajemnou je mocí,
tak štván jsem poznáním, jež sám jsem znáti chtěl,
jež prosbou velikou jsem vynutil kdys v noci –
ó, velký Adonai, žel, že jsi vyslyšel!

Och, ta noc neblahá!... V ní bouře tenkrát řvala,
jak smečka démonů, tak divě vichor vyl,
blesk stíhal blesk, bil hrom, že rozpukla se skála,
a hrůzou zsinalý se každý v doupě skryl.

Jen já jsem vyšel ven a v blesky zřel jsem směle
a hlasem velikým jsem křikl v bouře řev:
„Ó velký Adonai, chci pravdu znáti cele:
Byl Kristus Mesiáš? To, Jahve, zjev mi, zjev!

Té nejistoty děs tak krutě drásá duši,
a v nocích bezesných mne rdousí tento taj.
Což božsky velkého má duše sice tuší –
však jistotu chci mít – tu dej mi, Adonai!“

Tak lkal jsem. V odpověď však dál jen bouře řvala
a hrůzou zsinalý pod blesky zmíral kraj...
Však já jsem neustal, nechť ozvěna se smála
a znova volal jsem: „Mne vyslyš, Adonai!“

Tak třikrát volal jsem v noc s přísahami všemi...
Vtom náhle strašný blesk a strašná rána v ráz
mně oslepila zrak a srazila mne k zemi.
„Čti v knize!“ v mrákotách jsem slyšel jakýs hlas...

Když z mrákot povstal jsem, bouř dávno dozuřila.
Kdes v blízku olivu jsem cítil těžce kvést,
v zenitu měsíc plál jak velká lampa bílá
a v modrém azuru se chvěly roje hvězd.

Já šel jsem domů pak a proroků vzal knihu
a četl, četl jsem... A čím jsem četl dál,
tím víc mne úžas jal: Vše náhle v okamihu
tak jasným bylo mně, co dřív jsem marně ždál.

Ty řeči proroků tak jasně mluví světu,
těch předobrazů řad tak jasně pronikáš –
Och, není pochyby: ten prorok z Nazaretu
toť vskutku Mesiáš, toť vskutku Mesiáš!

Však náhle nový děs v mé duši ulekané:
Když On je Mesiáš, ó velký Adonai,
co potom s lidem tvým, ó Adonai, se stane,
s tím, jenž byl vyvolen, by nesl spásy taj?

Ó velký Adonai, děs chvěje celým tělem
a duši zalkne mi to hrozné poznání:
Lid, jenž byl vyvolen se chlubit Spasitelem,
ten katem Jemu byl, Jej zabiv v shrdání.

Och, je to hrozné tak – a hroznější, co bude!
Co, Jahve, učiníš, co, Jahve, učiníš?
Já vidím potoky se řinout krve rudé –
trest bohů poneseš, kdož bohům proviníš!

Och, je to hrozné tak: Slib míti vyvolení,
slib věčných radostí v Jahveho Edenu
a místo toho si dát stigma zavržení
a vlastní vinou svou se řítit v Gehennu.

Och, je to hrozné tak: – a všecka pomoc marná!
Och, na co čekáme? On dávno přišel již...
Však jdi a řekni to, mluv slova velká, žárná –
Jak Ho lid na kříž vbil, tak tebe vbije v kříž!...

Och, velký Adonai, noc znikla v teskném tónu,
však ještě krutější teď jistoty je den:
Já v hrůze jistoty zřím zkázu milionů –
Och, lid, jenž vyvolen! Och, lid, jenž vyvolen!...



Personal tools
In other languages