Because we have had problems with spam bots, new persons wanting to edit have been temporarily suspended.

Lásky hra osudná/Výstup 12

Free texts and images.

Jump to: navigation, search

Výstup 11 Lásky hra osudná
Výstup 12
written by Josef Čapek, Karel Čapek
Výstup 13
Info Simple bw.png Lásky hra osudná: Information and licence SemiPD-icon.png



Výstup 12


Gilles, Trivalin, Brighella; vzadu Dottore, později se vrátí Scaramouche.

GILLES:
Jak, Trivaline, vy? Tu dívku pusťte mi
a jděte skrýti se!

TRIVALIN (tiskne Isabellu k sobě):
Aj Gillese, opravdu?
Já nemám příčiny se stydně ukrýti,
já prosím nekradu, neb zvu to krádeží
lstně ženu unésti a zneužíti tak
v ní slabost bezradnou a podle uchvátit,
co čestně získati je cílem mužovým;
fuj, Gillese, styďte se!

BRIGHELLA:
Můj Peppe, řekněte,
je kočár uchystán?

GILLES:
Tu dívku pusťte již,
či koupil jste si ji? A není stydno vám
a hanbou nepláte, že kupujete to,
co muž si dobývá? Když tedy kramář jste,
co chcete nahoře? Tam dolů táhněte
a buďte divákem, neb tady nahoře
je místo pro herce; zde stojí estráda
pro city tragické a velká jednání,
a na té estrádě vy rcete veřejně,
co stál vás tento kup, co dal jste hotově
a co jste usmlouval?

TRIVALIN (pouští Isabellu a hází Gillesovi k nohám váček s penězi; ale při dopadu každý pozná, že je prázdný):
Zde moje peníze!
Vy za ně kupte si své jemné punčochy,
své pudry růžové a sladké voňavky,
své krémy, mýdlička a speciality
a mušky španělské, vše, co je potřebí
pro okouzlení žen, jež nevěstkami jsou,
jak vy jste nevěstka. Ne, Gillese, Trivalin,
ten nekupuje to, čím lásku získává,
neb získává ji tím, kdo čím a jaký je;
vy ale děvkař jste!

GILLES:
Jak, děvkař?

TRIVALIN:
Jděte jen,
jdi, hledej v parteru, kde sedí zástup žen,
jdi, tři se nebo nyj a toč se opile
kol sukní hedvábných, mluv, čichej, okouzluj,
jdi dolů zbožňovat! Neb všechny ženy zde
i ty, jež potkáváš, jež uzříš jedinkrát
či vůbec neuzříš, ty všechny miluješ
a všem se poddáváš: všem ženám na světě,
byť byly nevinné, že couvá mužů zrak,
za vlastní zkušenost se stydě před nimi,
ty všem se poddáváš. Jdi, hlade, dolů jen,
pro krásné oči své snad budeš vyslyšen,
a rci tam, nahoře že stojí Trivalin,
a ten že silný je!

GILLES:
Tož jděte do cirku,
svou sílu odneste, už na vás čekají,
tož jděte do cirku a koule zdvihejte:
však ženu, slyšte mne, tu nepozvednete!

TRIVALIN:
Já ležet nechám ji! To patří mluvkovi,
by ženu pozvedal a kamsi povznášel
na lživé oltáře. Oh, bídní mluvkové,
lži z úst jim klouzají a pestře zbarveny
pak skáčou po zemi jak živé insekty
a lezou do uší a sladce bzikají,
a ženy, myslíce, že jsou to řeči jen
a žádné insekty, jim naslouchají pak
nitru kazí se. To jiným ponechám
lhát, básnit, zbožňovat a páchnout parfémem,
já sám však čestný jsem.

BRIGHELLA:
Mé panstvo, Trivalin,
typ muže klasický.

GILLES:
Lhát, básnit, zbožňovat:
toť vše, co nechápeš. Tvůj mozek točí se
jak blbý kola běh kol cepu jednoho,
kol toho slova “mít”. Mít, býti vlastníkem,
ne chápat a ne ctít, ne zbožně vzývati,
co vyšší je než já, ne, pouze mít, jen mít,
mít, býti vlastníkem a hmatat rukama
a říkat “to je mé”, a všechno strhnouti
v níž svého vlastnictví a míti ženu tak,
jak já mám toto sklo, ten zrcadlový střep,
toť strašné!

(Mrští svým zrcátkem o zem.)

Ta blbost úžasná: mít ženu; říkati
“toť mé” a sčítati vše její půvaby
a nazvat je “toť mé”. Co tvým je, hlupáku?
Nic, ani obraz ne, stín ženy v zrcadle,
nic, ani vůně ne, jíž dýše její vlas,
ni její pohyby, ni nejkrásnější sny,
ni její tajnosti. Mít ženu! Kup si ji,
a přece není tvá; a kup ji stokráte,
a není více tvou než krásná neznámá,
již potkáš poprvé.
Hleď, Trivaline, hleď,
tam dole, to je svět; zde

(ukazuje nohou)

tvoje peníze;
jdi znova kupovat, však kupuj rozumně.
Jdi, kup si kravatu, já pravím: plastróny
se letos nenosí. Jdi, kup si kravatu.

TRIVALIN: Ty hade!

GILLES: Jdi, kup si kravatu.

TRIVALIN: Gillese!

GILLES: Jsem jaksi unaven. Isabello! Kup si kravatu, říkám. Isabello!

TRIVALIN: Oho! (Vrhá se na Gillesa pěstmi; avšak Dottore a Scaramouche uchopí Trivalina každý za jednu ruku a drží ho takto po celou následující scénu.)

DOTTORE:
Ach slyšte, pánové, vy ztřeštěni jste mládím,
já zkušenější jsem a otcovsky vám radím:
bez vášně mluvte jen; neb vášeň je jak clona,
jež oslepuje rozum, podle Cicerona.

SCARAMOUCHE: Gillese, pojď na chvilku podržet Trivalina, já zatím sehraju nějaký výstup.

ZERBINE: Budou se prát! Myslíte, že se budou prát?



Personal tools