Because we have had problems with spam bots, new persons wanting to edit have been temporarily suspended.

Z mého psalteria/Žalmy své zpívám

Free texts and images.

Jump to: navigation, search

Z mého psalteria
Ante horas
Žalmy své zpívám
written by František Dohnal
Žalm vánoční
Info Simple bw.png Z mého psalteria: Information and licence SemiPD-icon.png



Žalmy své zpívám



Já, poutník Věčna,
žalmy své zpívám...

Ó, Věčný!
V jakou to bolestnou zem
zbloudil jsem života lesem
v exilu krutém!
Vždyť přece krásná a dobrá
byla ta země,
když jsi ji stvořil,
ó, Věčný!
Jak jen se změnila v údolí slzí?...

V údolí slzí
pod vrbou smuteční smuten teď sedím,
do dálek zamžených upírám zrak:
Pod vrbou smuteční pozemských běd
umřely pohledy na azur nebe,
umřely pohledy na modré dálky,
umřely pohledy do slunných výšek –
zůstal jen pohled na bídu země...

Věčný! Ó, Věčný!
Proč tolik bídy kol všude?
Proč tolik slzí?
Proč tolik zloby?
Proč tolik krve? –

Odkudsi z dálek vyčítá hlas:

Proč jenom, proč jenom člověk
zapomněl Tebe,
Betlémské Dítě!...
Pokoj a lásku jsi přineslo světu –
co však svět učinil z božských Tvých darů!

Světe! Jak lačný jsi krve!
Neměl jsi dosti těch krůpějí krve,
se skrání svatých jež tenkráte tekly
v Gethsemane?
Neměl jsi dosti té úzkosti duše,
smrtelné úzkosti z úděsných muk,
smrtelné úzkosti z nesčetných vin,
za lidstvo v oběť jež na sebe vzal
Nevinný, Beránek tichý? –
Neměl jsi dosti té krve
v Gethsemane?
Po krvi volal jsi Velkého Pátku?

Nešťastný!
Peklo jsi volal –
a peklo se vřítilo hrůzné!
Slyšíš, jak hučí a vyje?
Vidíš tu zběsilost džunglí,
potoky krve,
požárů záplavy rudé? –
Zvlčilost zrůdná zvlčila svět!...
Lidé, och lidé – jste ještě lidmi!?...

Přitisknut ke zdi z krvavých cihel,
zděšeně patřím v potopu hrůzy,
zděšeně patřím v Golgotu novou,
na lidstva Veliký Pátek...

Nezměrný smutku Velkého Pátku!
Jak moře velká a hořká
bolest je tvoje,
Golgoto hrůzná!
Ale i bezměrně hrůzné je bloudění tvoje,
nešťastné lidstvo!
Pohrdlo’s Dítětem v betlémském chlévě,
pohrdlo’s Obětí na Kalvarii –
v Golgotu sobě jsi změnilo zemi...

Ale pojď!
Pojď ještě jednou na tuto horu,
tolik kde kanulo krve
Nazaretského!
Pohleď teď znova:
Opodál kříže vidíš ten zářící Hrob?
Hle:
Ten,
jehož jsi usmrtil na dřevě kříže,
z tohoto Hrobu živý zas vstal,
nad smrtí Vítěz!...

Je Bílá Sobota,
předvečer Božího Hodu!
Pojď,
klekni zde u Hrobu,
odpros zde bloudění svoje –
pokoř se Zmrtvýchvstalému!
Zanechej titěrných titanských vzdorů,
zanechej ztracenců zoufalých kleteb –-
pokoř se Zmrtvýchvstalému!
Trpký je paria úděl,
sladké je Synovství Boží –
Pokoř se Zmrtvýchvstalému!...

Hle:
obzory jasní se – vidět již dálky...
Vidíš ten duhový, zářivý jas,
s nebe jak obloukem k zemi se klene?
Paprsek slunce se rozkládá v křišťálu vody,
v nádheru barev se rozkládá světlo –
zasvitne světlo i v labyrint temna,
najde niť východu z bludiště poutník!...

Vidíš ten oblouk sedmerých barev,
sedmerých darů milostnou náplň
Svatého Ducha?

Milostný oblouk!
Připni se k němu!
Pokoj a mír zas snese se v srdce,
pokoj a mír zas zavládne v zemi –
pokoj a mír a láska a milost.

Království
Svatého Ducha...

Obzory jasní se –
i země jasní se
v exilu teskném!...

– – – – – – – – – –

Já, poutník Věčna,
do dálav hledím
a žalmy zpívám
o Božském Dítěti v betlémských jeslích,
o velké úzkosti v Gethsemane,
o velké Oběti na Kalvarii,
o velkém Vítězi nad smrtí sinnou,
o velké štědrosti Svatého Ducha...

Žalmy své zpívám
a dumám rozteskněn
o velkém nevděku,
o velkém bloudění
toho, pro nějž to všecko se stalo...

Ale i o velkých návratech zpívám...

Já, poutník Věčna,
žalmy své zpívám...



Personal tools