Báseň o Kladně/III. 1650, 1705

Free texts and images.
Jump to: navigation, search

1500 Báseň o Kladně
1650, 1705
written by Jiří Ruda
1840
Info Simple bw.png Báseň o Kladně: Information and licence SemiPD-icon.png



III.

1650


Městečkem potácí se dokonalá mdloba,
žoldnéř i kněz, ti spojili se oba,
kamennou hradbou i kamenným čelem
stali se vševládnoucím lidu krotitelem.
Rod pánů Žďárů v Hájku teskně dohas,
kacířským příbuzným postačit musil provaz
a podle plánů zbožné církve svaté
pomalý postup ani nepoznáte.

Nezvíte dne, nezvíte hodiny,
kdy odřekly se panství mrtvé rodiny,
s pečetí glejt do nebes byl jim dán,
by smiloval se nad nimi sám Kristus Pán.
Nad opuštěným panstvím smiloval se řád
svatého Benedikta, který kolikrát
českému národu určoval běh a směr,
řídě se heslem: ber, jen ber!


1705

V kronice čte se důležitá zmínka:
Buď blahoslaven opat Otmar Zinka.
V městečku třicet let máloco hne se.
Tu a tam švec, či kovář přistěhuje se.
Kronikář píše: řemesla víc kvetla,
slovíčko neslyšíš, že přibývalo světla.
Teprve po letech as sedmdesáti
vzduch vzpourou kořeněn začal tu váti.

Za vlády Štěpána opata kněze
hned dvěma vsím změřeny nové meze.
Pak přišla doba srdcím našim blízká:
Napoleona porazila dvě, tři dobrotiska.
To byla doba vzpurnická a smělá.
Valná část městečka v té době prohořela.
Žel, všechnu plesnivinu neschvátil ten plamen,
s robotou, s pověrou nebylo ještě amen.

Průvanu povětří se tarasilo ze čtyř bran.
Nad městečkem se vznášelo tisíce havranů a vran.
Pan opat přijíždíval v panovnickém plášti,
nemaje proti nikomu nepřátelského záští.
Jak vypravuje malá knížečka,
v chaloupce za branou zřídil tři místečka,
zestárlých čeledínů trosky by tam dohasly,
když stáda panských volů bohabojně dopásli.