Báseň o Kladně/VII. 1880

Free texts and images.
Jump to: navigation, search

1860 Báseň o Kladně
1880
written by Jiří Ruda
1890
Info Simple bw.png Báseň o Kladně: Information and licence SemiPD-icon.png



VII.

1880



Rozšafný tento děd umřel pak v bázni Boží.
Moderní historie rod ten víc nerozmnoží.
Bouřlivá generace v hejnech narůstá,
ta nedává si ubrousek víc na ústa,
zástupy hrnou se jak rozvodněná řeka,
posloucháš, jak se ozývá i věta prostořeká,
jež vyslovena hlasitě a prudce,
mohla by vést k počátku revoluce.

Počátek by tu byl: vzpomeň si: Boží Tělo!
tehdy se nevědělo, co se chtělo,
chtělo se v panice a ve zmatku
jen trochu kopnout do těch pořádků,
že potom přišla exekuce vojenská
a za ní agitace nejvýš vlastenská,
to přec jen uspíšilo bojů vzmach,
když přešel dělnictvo zbytečný strach.

Panstvo si povzdechlo: Ach, škoda, přeškoda!
Začala vycházet dělnická Svoboda,
na východě i západě se začínalo rdít,
směleji začalo se dýchat, myslit a i žít.
Nebylo vůle mlčet nadál k všemu,
na vládní vrata začalo se tlouci,
k podivu, ke strachu zbabělců úžasnému
začaly vyšlehávat z hlubin proudy vroucí,

v podzemí dunělo a v skrytu jako stíny
šeptané myšlenky klesaly do hlubiny,
buřičů hořký hněv jak plevel nezmarný
dovedl přes noc vystavět stroje i tiskárny,
jak snášely se s nebe a dštily ze mraků,
pod dveře, za okna padalo letáků,
v nich slovem rozumným a vtipem dravým
učenci hloubali prokletým nad bezprávím,

nad hradů ruiny, nad zámků nádheru
stavěli svět jiný, budoucnost veškeru
kreslili perem ironicky žhavým
a dovedli vždy nazvat slovem pravým,
co slovem zdvořilým tajili v hrozbách diplomati,
mocnostem spřáteleným když chtěli dát znáti,
že situace hospodářsky nejistá
krvavou lázeň lidem v šachtách uchystá.