Báseň o Kladně/XII. 1930

Free texts and images.
Jump to: navigation, search

1920 Báseň o Kladně
1930
written by Jiří Ruda
1940
Info Simple bw.png Báseň o Kladně: Information and licence SemiPD-icon.png



XII.

1930



To byl ten blahobyt, jímž oplývaly Čechy,
to byl ten vlasti vděk za elán krátkodechý,
pohasla slunce zář, svět vystřízlivěl cize,
po horách, po lesích se rozložila krise.
Rozložily se cesty a rozstouply se mosty
a závěr krisí všech byl jasnovidně prostý:
obzor se vyjasnil na blízku, ba i v dálce:
Nelze již zabrániti druhé válce.
Nemohla zdolat Rusko ni krise průmyslová.
Musí se proti němu vésti válka nová.
Ať jakákoliv rozevře se scéna:
Je nutno sraziti zástupy na kolena.
K obnově panství překážejí státy loutkové,
dešť letadel rozbije tyto stavby cukrové.
Německo vstane, to my dobře víme,
za pomoc rytířskou se skvěle odměníme.
Nejprve reflektory na postavu Hitlera.
Pak žurnalistům pošeptáme něco do pera.
Ať vítr zkázy světem mocně duje.
Na konec diplomaticky se vyúčtuje.
Tak velmoci se tajně smluvily
a věnec trnový pro Rusko uvily.
Na pohled zdálo se, že Rusko samo tone
v soustavě krystalů těch jednoklonné,
bezbranné státy sesuly se rázem,
prach jejich slávy rozvát klesl na zem,
škoda, že Hitler nedodržel slovo,
zapomněl na přísloví prorokovo.
Barbarský Džingischán, podoben vítězi,
četl své Mene tekel: Pravda vítězí.
Na světě byla zem jen jediná,
jež měla svého velitele Stalina
a tento Stalin, pravnuk Marxe praděda,
přeslavné budoucnosti vševěda,
spočet a zvážil, potom znásobil,
co Evropa, co Asie mu dáti může sil.
A potom všesvětovou vzteklivostí donucen,
k svým přátelům a moudrostímoudrosti své obrácen,
když nemoh jinak, ze vší síly udeřil:
Zdálo se, zdálo, v prvním proudu chvil,
že naklání se osa zleva napravo
a že je Sovdepii velmi nezdrávo,
když bořilo se carstvo rozvratu a hladu
a Němci drali se již do bran Stalingradu.