Biblické příběhy/Návrat do Jeruzaléma

Free texts and images.
Jump to: navigation, search

Královna Ester Biblické příběhy
Návrat do Jeruzaléma
written by Ivan Olbracht
Info Simple bw.png Biblické příběhy: Information and licence SemiPD-icon.png


Návrat do Jeruzaléma


Židé zůstali v zajetí babylónském sedmdesát let.

Ale slova proroků se naplnila: nejen o zničení království babylónského, nýbrž i o odpuštění Hospodinově a o návratu domů.

Perský král Cyrus, který teď vládl říši kdysi Nabuchodonozorově a Belsazarově, propustil Izraele ze zajetí. Neboť Bůh osvítil jeho ducha.

Dal provolat ke všemu lidu ve svých královstvích:

„Kdo jest mezi vámi z lidu Hospodinova, nechť jde do Jeruzaléma, kterýž jest v Judsku, a staví dům Hospodina, Boha izraelského. Kdokoli by pak na své pouti zůstal v kterémkoli místě, žádaje za pohostinství, lidé toho místa ať mu pomohou stříbrem a zlatem, zásobami a dobytkem, mimo oběti dobrovolné k stavbě domu Božího.“

Sám pak vydal ze svých pokladů Židům vše, co kdysi Nabuchodonozor uloupil v jeru­zalémském chrámě. A bylo to: třicet zlatých mis, tisíc mis stříbrných, koflíků zlatých třicet, stříbrných čtyři sta deset, všech nádob zlatých a stříbrných pět tisíc a čtyři sta, k jinému nářadí nehledíc.

Po tomto rozkazu Cyrově povstali přední z pokolení Judova, Benjamínova a Léviho, aby dovedli svůj lid zpět do země zaslíbené. Zvolili si za vůdce Zorobábela a vytáhli se svými rodinami a s maličko dobytkem z Babylóna, aby se dostali na západ, kde byla jejich domovina.

A dospěvše sem po dlouhém putování, postavili na zříceninách jeruzalémského chrá­mu oltář Hospodinu a obětovali mu zápalné oběti ráno a večer, ačkoli pobořené město nebylo ještě ohrazeno a oni se obávali národů jiných zemí.

A začali sbírat na stavbu chrámu a každý z nich dal, co mohl, zlato, stříbro, statky, dobytek i roucha. Zaplatili kameníkům a řemeslníkům, dali potraviny, nápoje a oleje Sidonským a Tyrským, aby jim z Libánu navozili dříví cedrového.

A když druhého roku po jejich návratu kladli stavitelé základy k novému chrámu, postavili se zde kněží s troubami, levité s cimbály, přišli zpěváci a chválili a oslavovali Hospodina, neboť jest dobrý a jeho milosrdenství trvá navěky. A lid zpíval a jásal spolu. Mnozí pak starci, kteří pamatovali ještě první chrám, plakali. Takže nikdo nemohl roze­znat hlasu volání radostného od hlasu kvílejících, neboť lid ten pokřikoval hlasem veli­kým a hlas ten slyšen byl daleko.