Biblické příběhy/Tři sta mužů statečných více než třicet tisíc

Free texts and images.
Jump to: navigation, search

Dobytí Jericha Biblické příběhy
Tři sta mužů statečných více než třicet tisíc
written by Ivan Olbracht
Těžká oběť
Info Simple bw.png Biblické příběhy: Information and licence SemiPD-icon.png


Tři sta mužů statečných více než třicet tisíc


Jozue dobýval města za městem, porážel jejich krále a opanoval velkou část země. Rozdělil ji podle pokolení dvanácti synů Jákobových; jen rod Lévi žádný kraj nedostal, neboť byl určen, aby ve svých kněžích i v celku sloužil Bohu, a byla mu přidělena různá města mezi rody ostatními.

Po zbytek života Jozuova a po mnoho pokolení po něm užívali synové izraelští v pokoji tuku té země. Ale lid opět hřešil, mísil se se starým obyvatelstvem a klaněl se jeho modlám Bálovi, Astartě a Fegor, zapomínaje na svého Hospodina. A Bůh jej za to trestal, dávaje je pod moc cizozemcům, ale osvobozoval jej opět, když se navrátil k němu a k jednotě jeho národa.

Za časů soudců, které stavěl Hospodin v čelo Izraele, byla země po sedm let soužena Madiánskými. Jakmile oseli Izraelští pole, přitáhli od východu Madiánští se svými ohromnými stády a velbloudy, jichž bylo bez počtu, lehli jako kobylky na kraj, vše spásli, takže nezůstalo potravy pro nikoho. A v době žní přicházeli se svými vojsky opět, vnikali hloub do země, odváželi úrodu, loupili stáda a syny izraelské pobíjeli. Izrael se před nimi skrýval v horách, stavěl proti nim pevnosti, bránil se z jam a jeskyní, ale proti jejich vpádům se ubránit nemohl. Rozpomněl se na své sloužení bohům cizím a na Hospodi­na. Ve své nouzi k němu volal a Bůh jej vyslyšel.

V kraji oferském žil Gedeon, syn Joasův z kmene Manassesova, jednoho ze synů Josefa egyptského. K tomu poslal Hospodin anděla. Gedeon právě mlátil na humně obilí, aby je mohl vzít a utéci s ním před Madiánskými, kteří se vypravili do země za loupežemi. Anděla nepoznal.

„Hospodin s tebou, muži udatný!“ řekl Gedeonovi anděl.

Odpověděl Gedeon: „Je-li s námi Hospodin, pane můj, proč na nás přišlo všechno toto soužení? Kde jsou všechny jeho zázraky, o nichž nám vypravovali naši otcové? Opustil nás a vydal v ruce Madiánských.“

„Jdi a vysvobodíš Izrael!“ řekl mu anděl.

„Čím já, můj pane, mohu vysvobodit Izrael? Rod můj jest poslední v pokolení Manassesově a já v domě svého otce nejmenším.“

„Budu s tebou, a zničíš Madiánské jako jednoho muže.“

Řekl Gedeon: „Nalezl-li jsem milost před tvýma očima, dej mi znamení, že jsi to ty, který se mnou mluvíš. Prosím, neodcházej, až přinesu oběť a položím ji před tebou.“

Gedeon vešel do domu a připravoval kozelce a přesné chleby.

Když se vrátil k hostu, řekl mu anděl: „Polož to na skálu!“

Když se tak stalo, zdvihl anděl konec své hole, dotkl se masa a chlebů, a ze skály vystoupil oheň a oběť strávil. V té chvíli anděl zmizel.

Stalo se pak té noci, že se Gedeonovi zjevil ve snách Hospodin a rozkázal mu, aby zbořil oltář a sochu Bálovu, které sloužil jeho otec Joas, aby vykácel háj modly a na jeho dříví aby obětoval jemu, Hospodinovi.

Vzal tedy Gedeon deset mužů a uposlechl, ale boje se čeledi svého otce a obyvatelů města, učinil to v noci. Vystavěl pak jiný oltář a obětoval na něm Hospodinu volka sedmiletého.

Ráno, když vstali muži města a viděli posekaný háj a rozbitou modlu, řekli si: „To jistě učinil Gedeon, syn Joasův!“ Shlukli se a naléhali na Joasa: „Vyveď nám syna! Ať umře!“ Ale on, shromáždiv čeleď, zástupu řekl: „Chcete se příti pro Bála? Je-li bohem, ať se sám stará o svůj rozbořený oltář. Kdo by se chtěl zastávat Bála, ať ještě dnes zemře!“ A syna jim nevydal.

V té době Madiánští a jiné kmeny východní překročili Jordán a položili se v údolí Jezreelu. A bylo jich 135 000 mužů bojovných.

Gedeon sebral lid a poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu a k pokolení Asserovu, Zabulonovu a Neftalimovu. Přitáhli mu na pomoc a Gedeon shromáždil vojsko v počtu přes 32 000.

Ale v úzkosti před takovou přesilou nepřátel váhal a pochyboval o tom, zda jest oprav­du tím, koho si Hospodin vyvolil k vysvobození Izraele.

I modlil se: „Dej mi znamení! Položím ovčí kůži na humně, a bude-li rosa toliko na rouně a okolo na zemi sucho, budu vědět, že vysvobodíš mou rukou Izraele, jak jsi mluvil.“

A byla ráno země suchá a rouno mokré, a když z něho vyždímal rosu, naplnil jí koflík.

Modlil se ještě jednou: „Nerozzlob se na mne, ale dovol, ať zkusím ještě jednou. Učiň, prosím, aby bylo rouno suché a okolo na zemi rosa.“

A Bůh tak té noci učinil. Tehdy viděl Gedeon, že jest vyvoleným Božím a že Hospodin dává Madiánské v jeho ruku.

Příštího jitra vytrhl tedy do pole a položil se se vším vojskem u studnice Charodu. Madiánští pak leželi od něho na sever, před vrchem v údolí More.

Řekl Hospodin Gedeonovi: „S tebou je příliš mnoho lidu a nevydám mu Madiánské, aby se Izrael nemohl chlubit a říkat: ,Vlastní rukou jsem si pomohl.' Rozkaž jim, ať se všichni, kteří se bojí, vrátí.“

A vrátilo se 22 000 a 10 000 zůstalo. S nimi se pak Gedeon hnul z tábora.

Ale řekl mu Hospodin: „Ještě jest mnoho lidu s tebou. Veď je k vodě! Každého, kdo nabere dlaní a bude chlemtat stoje, postav zvláště, a každého, kdo klekne, aby pil, také zvláště.“

Gedeon tak učinil a bylo těch, kteří přinášeli dlaní vodu k ústům, tři sta mužů, ostatní pak se k pití sehnuli na kolena.

Řekl Hospodin: „Třemi sty muži, kteří chlemtali, vás vysvobodím a vydám Madiánské

Uslyšev to Gedeon, zaradoval se a poklonil se Bohu.

Pospíšil zpět ke svým bojovníkům a řekl jim:

„Vstaňte, neboť dal Hospodin Madiánské v naši ruku!“

Rozdělil tři sta mužů na tři houfy a dal každému troubu a prázdný džbán, v němž byla skryta pochodeň.

Pravil jim: „Učiníte to, co budu dělat já. A budete křičet: ,Meč Hospodinův a Gedeonův!'“

Když se vystřídaly nepřátelské stráže, rozestavil své tři houfy na pokraj tábora. Pak rozbil džbán, do levice vzal pochodeň, pravicí přiložil k ústům roh a zatroubil. Všichni to učinili po něm, a mávajíce pochodněmi, vrhli se na tábor a křičeli: „Meč Hospodinův a Gedeonův!“

V celém ležení nastal zmatek, vše ve tmě prchalo, a poněvadž nevěděli, kde je nepřítel, zabíjeli svými meči jeden druhého. Utíkali až k pomezí země.

A tehdy ti mužové z pokolení Manassesova, Asserova a Neftalimova, které odeslal Gedeon zpět do tábora, odtud vyrazili a Madiánské honili.

Rozeslal Gedeon také posly na všechno pokolení Efraimovo se vzkazem: „Zastupte Madiánským cestu k Jordánu!“ Efraimští tak učinili, bili je a usmrtili dva jejich krále.

Sto dvacet tisíc bojovníků bylo zabito a zbytek patnácti tisíc, který se dostal přes řeku, pronásledoval Gedeon ještě za Jordánem.

Naplnila se slova, která pravil Hospodin k Mojžíšovi: „Pět vašich honit jich bude sto a sto vašich honit bude deset tisíc a padnou vaši nepřátelé mečem.“ A řekl mu také: „Jak nabrousím ostří meče svého a budu soudit, učiním pomstu nad nepřáteli svými a odplatím těm, kteří mě nenáviděli. Pomstím krev služebníků svých a očistím zemi svou a lid.“

Tak byli zahubeni Madiánští a země žila v míru po čtyřicet let.